Říjen 2019

Byl nainstalován lokální monitorovací systém a systém včasného varování, které nám umožní shromažďovat data o možných pohybech skal. Na české straně přitom došlo k rozšíření stávajícího systému v oblasti Pravčické brány. Na obrázku je k dispozici měření za období jednoho měsíce. V dolním diagramu je pak znázorněn detail dvou „výchylek“ po 6. říjnu. Levá osa y znázorňuje stupeň vychýlení a pravá osa y hodnotu teploty.

 

 

 

V současné době připravujeme aplikaci pro chytré telefony, která bude do konce roku 2019 veřejně přístupná a na základě zpětných reakcí pak provedeme její úpravy.

Na základě výpočtů stability u hory Schaarwände budou určeny tzv. mezní hodnoty, tj. hodnoty pohybů skalních bloků opatřených sondami, které by se mohly zřítit (rizikové modely).

Letošní sesuvy u Ostrauer Mühle v Kirnitzschtalu nás podnítily ke zpracování dvou studentských prací zabývajících se příčinami murového nánosu (laviny bahna). Po společné konzultaci s provozovatelem Kirnitzschtalbahn  proběhnou  tyto práce během nadcházející zimy.

V současné době neexistuje kvantifikace jednotlivých příčin a z nich odvození možných protiopatření. Nejdříve proto chceme provést rekonstrukci událostí, abychom lépe porozuměli vzájemným souvislostem:

- pedologické zkoumání oblasti nad Kirnitzschtalem a severně od něj;

- zkoumání zemědělského hospodaření v této oblasti;

- zkoumání množství srážek a murového nánosu, tzn. od jakého množství srážek jsou spuštěny lavinové sesuvy.

Na hoře Rauenstein v současné době probíhá inženýrsko-geologické mapování. Pozemní laserové skenování prováděné kolegy z Univerzity Karlovy upřesní stávající digitální modely terénu, z kterých následně budou vygenerovány inženýrsko-geologické rizikové modely.

Dále budou zpracovávány dosavadní materiálně-technické studie obou univerzit. Jedním z cílů je přitom určení (tlakové) pevnosti určitých skalních oblastí, kdy tyto hodnoty jsou potřebné pro další výpočty rizikových modelů. Další výzkumy budou pak provedeny kolegy z Univerzity Karlovy společně s Akademií věd v Praze.

Původně plánované práce na období jaro a léto na hoře Großstein v Kirnitzschtalu budou provedeny na podzim z důvodu lepšího zmapování skal.

 

Září 2019

Monitorovací systém a systém včasného varování se nachází ve fázi instalace. Byla vytvořena dvojjazyčná databáze s následným zanesením dat a vytvořením rozhraní.

V létě proběhly přípravy televizního vysílání pro televizi MDR, jehož tématem bude řícení sklalních bloků Labském pískovcovém pohoří a v této souvislosti budou představeny také naše aktivity.

Začátkem září se v Litoměřicích konal workshop s partnery projektu, kde byly prodiskutovány jednotlivé práce a průběžné výsledky v rámci projektu.

 

Květen 2019

Na základě získaného povolení pro instalaci systému monitorování a včasného varování podle zákona o ochranně přírody je prováděna instalace zařízení v následujících lokalitách:

  • pohraniční oblast Schmilka,
  • Schaarwände v Kirnitzschtalu,
  • Rauenstein a Gansbrüche u Pötzscha,
  • Hřensko.

Uživatelské rozhraní tohoto systému bylo přeloženo do českého jazyka a nachází se v testovací fázi.

Dvojjazyčná databáze expertního systému Georisk je v současné době softwarově zpracovávana, následně bude umístěna na webové stránce GIS. Odborníci získávají různá uživatelská práva a „obecná veřejnost“ se může informovat o možných událostech.

Je dokončeno inženýrsko-geologické hodnocení Schaarwände v Kirnitzschtalu. Toto bude ještě doplněno o výpočty stability skal stejně tak o ochranné účinky stromů v případě skalních sesuvů. Stejný rozsah úkonů je plánován i u Gansbrüche, na kterých se právě začalo pracovat. V období jaro-léto začnou tyto práce také na Großsteinu v Kirnitzschtalu.

Stěny Postelwitz byly ve velkém rozsahu geologicky zkoumány za doby NDR, takže máme pro jednotlivé úseky k dispozici detailní vertikální profil navrstvení a odstupu trhlin.

V současné době provádíme výpočty vlivu kořenů stromů na případná uvolnění skalních bloků během povětrnostních událostí. Jedná se o důkladnou práci, která by měla, jednoduše řečeno, určit pákový účinek  kořenů stromů v trhlinách skal způsobeného povětrnostními podmínkami.